Město Volary na Šumavě

Město Volary - Vše o Volarech

Tajemný původ Volaranů

Staří Volarané byli rázovitou komunitou patrně alpského původu. Od okolních obyvatel Šumavy se odlišovali jazykem, zvyklostmi, tradicemi i uzavřeností své společnosti. Staré Volary byly ojedinělou enklávou horské Šumavy. „Co jsou Čechům Chodové, to jsou pro šumavské Němce Volarané,“ uvádělo se. Nářečně se starým Volaranům říkalo Wallingři. Pro jejich odlišnost se jim přezdívalo „šumavští Číňané“. Byli výtečnými chovateli dobytka, vyhlášenými pytláky a dokonale ovládali vše, co se týkalo zacházení se dřevem a jeho zpracováním.

Volarské domy

Volary bývaly známy jako „alpské městečko“ či „šumavské Tyroly“. Bývaly označovány za největší roubené město u nás a to ještě i po velkém požáru z r. 1863. Zdejší roubená architektura alpského typu je unikátem v českých zemích. Volarské alpské domy mají nezvykle plochou střechu, pod níž je ukryta jak obytná, tak hospodářská část domu. Typickou částí domu jsou ozdobně vyřezávané pavláčky. Volarské alpské domy jsou ojedinělou kategorií lidové architektury u nás a od roku 1995 i památkovou rezervací. Navštivte část Staré Město a volarské muzeum v roubeném alpském domě z 18. století.

Dřevěné seníky a dobytkářství

Chov dobytka býval chloubou Volar, podle chovatelů volů dostalo nejspíš město i své jméno. Voli byli sice pomalejší nežli koně, ale naopak silnější a klidnější, což v horských podmínkách bylo důležitější. V polovině 19. století se z Volar vyváželo na maso do Prahy, Lince a Vídně 20 až 30 volů týdně. V roce 1910 se ve Volarech chovalo pouze 52 koní, ale zato přes 2 000 kusů hovězího dobytka. Volary měly 400 hektarů polí, avšak na 2000 hektarů pastvin. Na lukách v okolí města stávalo na 500 roubených seníků. Seno z nich se do města sváželo až v zimě na saních poté, co podmáčené louky zmrzly. Nejstarší dochované pocházejí z 18. století a byly stavěny bez jediného kovového hřebíku. Jak praví citát: „Seno tu bylo zlatem a krávy zlatým prasetem. Jim a dřevu se tu podřizovalo všechno!“

Volarské muzeum

Volarské muzeum sídlí v roubeném alpském domě z roku 1794 blízko náměstí. Otevřeno je od května do září s výjimkou pondělí. Má stálé expozice věnované alpské architektuře starých Volar, solné Zlaté stezce a pochodu smrti. Každoročně nabízí vždy i několik sezónních výstav. Vystaven je i původní hodinový stroj z kostelní věže či torza soch z lesní křížové cesty. Volarská historie je úzce spjata s obchodní komunikací zvanou Zlatá stezka, po níž byla z bavorského Pasova do českých Prachatic přepravována sůl. Volary byly významným nocležištěm na trase Zlaté stezky, jejíž největší rozmach spadá do období 12.-16.století. Tehdy přes Volary procházelo týdně i přes tisíc nákladních koní a Volary se na provozu soumarských karavan významně podílely.

Víte, že …

Volary jsou největším městem horské Šumavy? Volary jsou jediným místem v České republice, kde stojí dřevěné domy alpského typu? dřevo roubených domů bylo konzervováno volskou krví? město bylo největším nocležištěm obchodních karavan na české straně Zlaté stezky? v lukách okolo města stávalo na půl tisíce roubených seníků? zvonění z kostelní věže o desáté hodině večerní je připomínkou dávné tradice tzv. soumarského zvonu, jehož zvuk naváděl zbloudilé obchodní karavany k městu

Kostel sv. Kateřiny

První písemná zpráva o Volarech pochází z roku 1359, soumarská osada ale jistě existovala již předtím. Kostel zde byl založen ve 14. století, kdy byl součástí farnosti Zbytiny. Pozdně gotická přestavba, kdy byl volarský svatostánek vystavěn z kamene, proběhla roku 1496. Původní kostel byl roku 1688 radikálně přestavěn a zvětšen v barokním slohu stavitelem Janem Canavalem. V roce 1724 byla zvýšena věž o 11 a čtvrt lokte, aby zvony bylo lépe slyšet. Kostel několikrát vyhořel, ať již po úderu blesku do věže či při velkém požáru města v létě 1863. Kaple přistavěná k lodi na jižní straně nese název Tusetská a byla vystavěna k uložení obrazu z dřevěné Stožecké kaple. Spodní část věže s gotickým zaklenutím je nejstarší dochovanou původní stavbou ve městě. Ve věži jsou celkem 4 zvony: nejstarší Marie a tři nové z roku 1994: Kateřina, Václav a Josef. V létě můžete slyšet obnovené tzv. soumarské zvonění o desáté hodině večerní, které dle tradice navádělo zbloudilé karavany soumarů do města.

Hřbitov obětí pochodu smrti

K volarskému hřbitovu přiléhá i hřbitov obětí pochodu smrti, který skončil ve Volarech a okolí v květnu 1945. Pochováno je zde 95 dívek a žen židovského původu, které nepřežily nelidské strádání a tragický závěr pochodu smrti, který vyšel z tábora v bavorském Helmbrechtsu. Historii pochodu smrti a památce jeho obětí je věnována i stálá expozice ve volarském muzeu.

Menhiry

Návrší nad volarským Starým Městem zdobí kromlech čili rondel 11 prehistorických menhirů. Ty byly městu věnovány skupinou badatelů, kteří je zachránili ze zaniklé lokality v Krušných horách. Menhiry byly ve Volarech vztyčeny v dubnu 2007. Kamenný kruh je sestaven ze dvou pentagramů a středové stély. Koncipován je částečně jako observatoř a částečně jako svatyně. Polohy jednotlivých menhirů odpovídají poloze slunce ve dnech slunovratů a ve dnech keltských svátků betain a samain. Pozor: menhiry stojí na soukromém pozemku!

Volarský pivovar

Volarský měšťanský pivovar byl založen roku 1875, voda pro pivovarskou studnu se vybírala z 5 pramenů. O místo prvního sládka volarského pivovaru se ucházelo 48 zájemců. Vybrán byl Hugo Ulm, který předtím vařil pivo v Plzni. Poprvé bylo volarské pivo veřejně čepováno v dubnu 1879. Do půl roku pivovar dodával pivo do hostinců již ve 37 místech. Vařilo se výčepní pivo i ležák. Do roku 1900 byl pivovar největší budovou ve městě. Coby chlouba Volar byl zván „Volarskými Hradčany“. Pivo chutí a kvalitou konkurovalo Plzeňskému Prazdroji i Budějovickému Budvaru. Vaření piva zaniklo počátkem 60. let 20. století.

Křížová cesta

Unikátní lesní a kompletně dochovaná křížová cesta z 19. století se nachází východním směrem nad městem ve svazích vrchu Kamenáč. Tvoří ji dvanáct kapliček z dioritu a dvě sochařsky bohatě koncipovaná zastavení s Ježíšem na kříži na vrcholu kamenného schodiště a boží hrob ve skalce. Roku 2008 započalo město s restaurováním křížové cesty. Ta vychází od barokní kaple na konci působivé aleje vedené v trase historické solné Zlaté stezky. Ke křížové cestě lze dojít alejí po žluté turistické značce a zároveň po červeném vycházkovém okruhu.

Volarská zlatá

Originální produktem města Volary je Volarská zlatá čili hořká bylinná lihovina. Volarská zlatá má jedinečnou recepturu a originální etiketu. K dostání je pouze ve městě Volary! Ochutnejte Volarskou zlatou, charakteristickou svou vzácnou chutí vzniklou spojením čirosti vltavských vod, vůní volarských lučin a přítmí šumavských lesů. Na Zlatou stezku! Na zlaté časy! Na zdraví!

Volarské slavnosti dřeva

Volarské slavnosti dřeva jsou tradiční městskou slavností, která se koná každoročně o třetím víkendu v srpnu. Jedná se o bohatě koncipovanou prezentaci dřevařské tradice, historických řemesel, umělců a zábavy, dobrého jídla a pití i hudby a tance. Družstva partnerských měst soutěží v netradičních dřevařských disciplínách o obří volarský dřevák. Na těchto slavnostech byl rovněž vytvořen rekord v počtu lidí v dřevácích, kteří se sešli na jednom místě, čímž se Volary zapsaly do Knihy českých rekordů. Volarské slavnosti dřeva zároveň slouží k setkání obyvatel, rodáků a přátel Volar a Šumavy.

Červený vycházkový okruh

Nejdelší z volarských vycházkových okruhů nabízí věkovitou alej s křížovou cestou, vyhlídky, horské louky i stinné přítmí hlubokého šumavského lesa. Dejte se od kostela vzhůru ke hřbitovu a velkolepou alejí v trase Zlaté stezky vyjděte nad město. Uvidíte několik kapliček, ale teprve u velké barokní kaple začíná volarská křížová cesta. Z vrcholu Kalvárie sejděte do ohybu původní cesty, kde se vám nabízí vyhlídka na Volary a hradbu hraničního horstva. Odtud se můžete vrátit zpět do města anebo pokračovat dále. Červeně značený okruh vás střídavě horskými lukami a lesem dovede odtud zhruba za hodinu zpět do města.

Zelený vycházkový okruh

Nejkratší z volarských vycházkových okruhů lze snadno projít za zhruba jednu hodinu. Přes Staré Město s ukázkami roubené alpské architektury vás zavede do luk a pastvin pod Bobíkem na severním okraji města. Otevřenou krajinou po osluněné cestě přes Volarský potok a kolem seníků mezi pasoucími se stády ovcí a krav dojdete k vyhlídce u menhirů a zpět na Staré Město.

Modrý vycházkový okruh

Modrý vycházkový okruh vás vyvede z města západním směrem. Alejí u školy vás povede kolem horských dvorců a samot, vyjdete do lesa, jímž obejdete Lískový vrch, a zpět sejdete cestou nad souběhem tratí šumavských lokálek. Nejspíš najdete houby či divoké kosatce, možná uvidíte jelení či srnčí zvěř a nesmíte se leknout, když kolem vás projede parní vlak…

Alpská architektura

Volary jsou památkovou rezervací roubené architektury alpského typu a to jako jediná lokalita v České republice! Roubené volarské domy mají nezvykle plochou střechu, která kryje jak obytnou, tak hospodářskou část. Charakteristickým prvkem průčelí jsou ozdobně vyřezávané pavláčky. Na podmáčených lukách okolo města stávalo na půl tisíce roubených seníků. Navštivte volarské muzeum v roubeném alpském domě. Jedna ze stálých expozic je věnována právě alpské architektuře starých Volar.

Dřevěné plastiky

Při procházce naším městem často narazíte na dřevěné sochy a plastiky. Ty pocházejí z řezbářského sympozia, které se ve Volarech konalo v létě roku 1996. V našem městě se sešlo 35 umělců z 15 zemí několika kontinentů. Jako materiál jim posloužilo dřevo z volarských lesů, coby inspirace pak naše město a okolní šumavská příroda. Občané a návštěvníci Volar mohli den za dnem sledovat proces vzniku uměleckých děl, která byla poté věnována městu a rozmístěna v jeho zákoutích. Za povšimnutí stojí především vyřezávaná vstupní brána do města, figura harlekýna či lesní duch a další. Objevte si sami pro sebe tu sochu či plastiku, která osloví právě vás!

Volarské šance

U Soumarského mostu nad pravým břehem Vltavy se v terénu dodnes dochovaly pozůstatky bojového postavení vojsk z počátků Třicetileté války (1618-48). K prvním bojům Třicetileté války došlo právě na Volarsku. Dělostřelecká reduta u Soumarského mostu zde kryla přechod řeky. Hluboké příkopy a okopy pravidelného tvaru se v lese nad rozcestím dochovaly po bezmála čtyři sta let. Informační panel u pozůstatků reduty zobrazuje její původní podobu a popisuje průběh bojů. Nálezy militarií z místa uchovává Prachatické muzeum. Šumavské lokálky Volary nabízejí výborné železniční spojení do 4 směrů. Tratě na Volarsku procházejí nejhezčími přírodními partiemi Národního parku Šumava. Vlakem lze dojet i tam, kam auta nesmějí. V létě jezdí na Volarsku zvláštní historické vlaky s parní lokomotivou.

Šumavské lokálky

Volary nabízejí výborné železniční spojení do 4 směrů. Tratě na Volarsku procházejí nejhezčími přírodními partiemi Národního parku Šumava. Vlakem lze dojet i tam, kam auta nesmějí. V létě jezdí na Volarsku zvláštní historické vlaky s parní lokomotivou.